Dědictví - jak vyřešit vlastnictví nemovitosti před svou smrtí?
Smrt každého člověka je velkou tragédií. Jak alespoň zmírnit praktickou stránku úmrtí v rodině, co se týče budoucího dědictví? Lze se na takovou událost připravit? Lze zamezit budoucím dohadům a sporům? A jak?
7. 11. 2014, Markéta Mazancová
Jakými způsoby lze vyřešit dědictví ještě před svou smrtí?
1. Převod vlastnických práv a zároveň zřízení věcného břemene dožití či věcného břemene doživotního užívání
V případě, že budoucí zůstavitel vlastní dům či byt a chce jej užívat až do své smrti, může v katastru nemovitostí byt či dům zatížit tzv. věcným břemenem dožití. A následně nemovitost darovat komukoli jinému, aniž by se musel strachovat, že nebude mít kde dožít. Toto věcné břemeno stačí zmínit v darovací smlouvě. Nemusí se kvůli němu zřizovat žádný zvláštní dokument.Obdobně je tomu s věcným břemenem doživotního užívání, které se zřizuje například na zahradu, garáž, chatu…Tedy na nemovitosti, které nejsou určeny k trvalému bydlení.
Může se stát, že nabyvatel bude chtít nemovitost prodat dát? Co se stane s věcným břemenem?
Ano, nemovitost může být až do smrti svého zůstavitele prodána nesčetněkrát. Nicméně věcné břemeno stále zůstává a může být zrušeno až po smrti zůstavitele.
Tato forma je jistě jednou z nejspolehlivějších forem, jak zařídit, aby majetek připadl tomu, komu má a přitom měl zůstavitel kde dožít.
2. Dědická smlouva
Další možností je soupis dědické smlouvy, která má dokonce větší váhu než zákon nebo závěť. Jedná se o plnohodnotnou smlouvu, která má dvě nebo více smluvních stran. Zůstavitel v ní provolává druhou stranu (strany) dědici či odkazovníky a druhá strana (strany) to přijímá (přijímají). Dědická smlouva musí mít formu notářského zápisu, vyžaduje formu veřejné listiny. Pokud tomu tak není, stává se neplatnou. Závazek z ní plynoucí lze změnit jen osobním jednáním či novou smlouvou.Dědická smlouva pojednává o budoucnosti majetku po úmrtí zůstavitele. Tedy během svého života může budoucí zůstavitel se svým majetkem nakládat podle své libosti.
Pokud v budoucnosti bude uzavřena jiná dědická smlouva, nebo závěť, která není slučitelná s první dědickou smlouvou, může se smluvní dědic dovolat u soudu neúčinnosti těchto mladších smluv.
Předmětem dědické smlouvy nesmí být celá pozůstalost, ale maximálně její tři čtvrtiny.
3. Dědická smlouva uzavřená mezi manželi
Jedná se o tutéž smlouvu jako je dědická smlouva. V případě snoubenců vchází smlouva v platnost až uzavřením sňatku. Smlouva je platná i v případě, že se zůstavitel se svým manželem či manželkou před smrtí rozvede.4. Závěť
Velmi obvyklou formou, jak ukončit tahanice příbuzných po smrti, je sepsání závěti. Měla by však mít patřičné náležitosti, jinak se stává neplatnou. Měla by být sepsána vlastní rukou nebo jinou formou za účasti svědků, případně u notáře.V závěti nesmí chybět přesná specifikace nemovitosti, která by měla být děděna. Nemělo by být zapomenuto ani na všechny pozemky s nemovitostí související.
Platí, že nemovitost s mladším datem soupisu má přednost před tou starší. Závěť se tedy dá kdykoliv změnit. Závěť se dá kdykoliv zrušit i tak, že ji zůstavitel zkrátka roztrhá. Případně pokud se stane, že ji nemá u sebe a již ji předal dědicům, může závěť odvolat. Odvolání musí mít obdobné náležitosti jako závěť.
5. Vydědění
I vydědění je formou, jak se postarat o vlastnická práva zůstavitele. Zákon stanovuje okolnosti, za jakých může být dědic vyděděn. Podle Nového občanského zákoníku nemusí zůstavitel důvod vydědění uvádět. Tento důvod při soupisu vydědění ještě ani nemusí existovat. V dědickém řízení se však musí jeden z důvodů prokázat. Muselo by tedy dědici být prokázáno, že:- zůstaviteli neposkytl potřebnou pomoc v nouzi
- o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl
- byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo vede trvale nezřízený život
- je tak zadlužen, nebo si počíná tak marnotratně, že existuje obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl
6. Zřeknutí se děděných nemovitostí v případě zadluženosti
Zřeknutí se dědictví probíhá především v případech, kdy výše dluhů přesahuje hodnotu majetku. V případě nemovitostí to může být například tehdy, pokud je na nemovitost uvaleno velké množství exekucí. Pokud by se nemovitost prodala a nebyli by uspokojeni všichni věřitelé, bylo by pro toto uspokojení požadováno doplatit dluh od dědice. Tedy i z jeho majetku mimo dědictví.Podle Nového občanského zákoníku je možné zřeknout se dědictví již za zůstavitelova života a to pomocí smlouvy. Tato smlouva vyžaduje formu veřejné listiny (vyhotovené notářem). Zavedení zřeknutí se dědického práva by mělo vést k vypořádání případných dědických sporů již za zůstavitelova života. Zřeknout se lze buť celého dědictví, nebo pouze práva na povinný díl.
Podle Nového občanského zákoníku navíc platí zákon, že se již z dědictví neplatí dědická daň, a tak jsou všichni dědicové Dle ust. § 4a z. č. 586/1992 Sb. , zákona o daních z příjmů, od této daně osvobozeni.
Zdroj: www.ČESKÉREALITY.cz, www.shutterstock.com
