Ceny novostaveb proti loňsku dál vzrostly, developeři pokles nepředpokládají
Zájem o nové byty ve srovnání s loňským rokem mírně opadl, takže v nabídce jich bylo na konci června v Praze více než počátkem roku. Ceny ale na tento vývoj zatím nereagují, metr čtvereční bytů daných nově na trh v prvním pololetí stál podle ceníků v průměru 156,1 tisíce korun, což bylo skoro o čtvrtinu více než za stejné období loni. Vyplývá to z dat, která sestavuje analytik developerského trhu František Brož.
„Za první polovinu roku 2022 bylo na trh dáno 2 991 nových bytů. Je to v podstatě průměr za první pololetí předešlých let,“ říká Brož. Poptávka ale začala výrazně klesat už v posledních měsících roku 2021 a nízké prodeje pokračovaly celé první pololetí roku 2022. Od ledna do června našlo kupce 2 334 bytů, což byl oproti stejnému období loni poloviční počet.
„Poptávka je slabší, ze zjevných důvodů. V reakci na utahování měnové politiky razantně vzrostly hypoteční úroky a propadlo se poskytování nových hypoték. U nás prodej na hypoteční úvěr klesl prakticky na nulu,“ říká šéf a spoluzakladatel developerské společnosti GARTAL Ing. Rostislav Petchenko. Také se podle něj zejména ve druhém čtvrtletí projevil návrat sezonního faktoru. Zatímco loni byly v prvních měsících roku prodeje zbrzděny covidovými lockdowny a o to víc se rozjely po květnovém uvolnění, letos naopak výrazně propadly přes léto.
Svou roli samozřejmě sehrála i válka na Ukrajině, energetická krize a z toho plynoucí ekonomická nejistota. „Negativních zpráv je opravdu hodně. Někdy mám pocit, že lidé už neřeší nic jiného, než kdy a kde bude nejhůř. Ale na druhé straně je vidět, že optimismus nezemřel, stačí jakákoli pozitivní zpráva a všichni zajásají,“ říká Rostislav Petchenko.
Výsledkem obratu v poptávce bylo, že zatímco loni nabídka volných novostaveb na pražském trhu setrvale klesala, a to z 5 328 bytů k 1. lednu na 3 099 bytů k 31. prosinci, letošek přinesl obrat. V pololetí už bylo na výběr ze 4 615 bytů. Průměrná cena novostavby na pražském trhu přesto aktuálně dosahuje 9,2 milionu korun, o 20 procent více, než na konci stejného období loňského roku. Navíc na trh šly letos v průměru o něco menší byty než loni, takže ceníková částka za jeden metr vzrostla ještě výrazněji – o 23,5 procenta.
Průměrná cena za metr skutečně prodaného bytu byla proti ceníkovým číslům nižší a činila za pololetí 145,6 tisíce korun. Meziročně ale stoupla o 26 procent. „Nejvyšších cenových hodnot bylo v prodejích dosaženo počátkem roku, od března pak skutečné prodejní ceny v podstatě stagnují,“ říká k tomu analytik Brož.
Trh se podle ředitele skupiny GARTAL vrací k normálu, kdy se nevyprodá okamžitě vše, co je k mání. Opět si bude třeba více s nabídkou hrát, správně ji časovat, hledat cesty a pobídky, jak prodeje rozproudit. Petchenko ale ve shodě s dalšími developery nepředpokládá, že ceny novostaveb budou klesat, nebo se tak stane jen výjimečně kvůli interním důvodům developerské firmy. Stavební náklady jsou vysoké, a developeři podle něj nemají kam ani proč zlevňovat, raději byty déle podrží.
„Co se týká bytů z druhé ruky, tam pokles nastat může, ale bavíme se o jednotkách procent,“ říká ředitel skupiny GARTAL s tím, že starší byty obecně reagují pružněji nahoru i dolů, protože už jsou reálně k dispozici a hned k prodeji. Nutnost prodat rychle, třeba kvůli neschopnosti dál táhnout hypotéku, může znamenat tlak na snížení ceny.
Bytům ale bude naopak nadále nahrávat to, že z pohledu většiny lidí jde o nejlepší způsob, jak investovat peníze. „Nemáme alternativní produkt, kterému bude široká veřejnost rozumět, a může ho na rozdíl třeba od zlata prakticky využívat k uspokojení základní životní potřeby. Navíc dlouhodobě statistiky hovoří jasně, byty jsou aktivum, které se v západním světě běžně zhodnocuje o deset procent ročně,“ říká Rostislav Petchenko, ředitel developerské skupiny GARTAL.
