Darování nemovitosti je většinou považováno za nevratný akt. Ale co když se věci změní? Co když vám důchod nestačí na živobytí, nebo co když se osoba, které jste darovali nemovitost, začne chovat nevděčně? České zákony vám nabízejí možnost dar odvolat. Jak na to?
Darovací smlouva je právní dokument, který upravuje převod vlastnictví z jedné osoby na druhou. Dárce se zavazuje převést vlastnictví nemovitosti na obdarovaného, který tuto nabídku přijímá. Obdarovaný je pak zavázán se "slušně chovat" a v případě nouze nenechat dárce "umřít hlady".
Zákon umožňuje odvolání daru ve dvou případech:
I když darování většinou probíhá z dobré vůle a ze sympatií k dané osobě, dárce většinou předpokládá, že obdarovaný bude alespoň trochu vděčný. Pokud ale obdarovaný „zvlčí” a vděčně se nechová, je možné od darovací smlouvy za určitých podmínek odstoupit.
Podle soudní praxe se za nevděk považuje hrubé a soustavné porušování etických norem společnosti, které musí dosahovat značné intenzity. Za takové porušování lze považovat hrubé urážky, fyzické násilí, neposkytnutí potřebné pomoci ve stáří apod. V některých případech je možné za nevděk považovat i zjevné porušení dobrých mravů vůči blízké osobě.
Může požadovat vrácení celého daru. Pokud však ale nemovitost již stihl prodat, může požadovat uhrazení obvyklé tržní ceny.
Ano. V případě, kdy dárce nemohl od darovací smlouvy odstoupit z důvodu vyšší moci, je odvolání daru dědicem možné.
Nejprve musí dárce vyzvat obdarovaného k vrácení daru. Pokud se tak nestane, lze přistoupit k soudnímu řízení. Pokud „větříte”, že vrácení daru neproběhne hladce, určitě je vhodné jej vyzvat písemně. Kromě identifikace nemovitosti by ve výzvě mělo být popsáno, jakých špatných mravů se měl obdarovaný dopustit. Určitě se vyplatí pro řešení situace oslovit advokáta, který se na danou problematiku specializuje.
Zákon stanovuje promlčecí lhůtu pro odvolání daru pro nevděk v délce jednoho roku. Tato lhůta začíná běžet v okamžiku, kdy obdarovaný dárci ublížil nebo v den, kdy se o dárce o prohřešku dozvěděl. Dědicové pak mají pro odvolání daru lhůtu jednoho roku od smrti dárce. Po uplynutí lhůty může obdarovaný ještě zkusit institut „opožděného odvolání daru.”
Pro odvolání daru pro nouzi není lhůta stanovená!
Typický příklad: Babička rozdala svým vnoučatům svůj majetek. V průběhu života však zjistila, že ji důchod nevystačí na živobytí. I na takovou situaci zákon pamatuje. Pokud nemá daná osoba prostředky k vlastní výživě, může soud uložit, aby obdarovaný dar vrátil, nebo aby za něj zaplatil obvyklou cenu. Jestliže dárce požaduje peníze, smí žádat pouze tolik, aby se dostal z nouze a místo vrácení daru mu obdarovaný poskytne prostředky k výživě.
Pak dar vracet nemusí a ani nemusí poskytnout jakékoliv jiné plnění. Stejně tak nemusí nic plnit tehdy, pokud si dárce způsobil nouzi úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Pakliže tedy bude výše zmíněná babička karbanit na hracích automatech, je to její problém a nic vracet nemusíte.
Ne. Nevztahuje. Dědicové dárce odvolání daru nárokovat nemohou.
Darování nemovitosti je vážným krokem a měli byste si ho dobře promyslet. Pokud se rozhodnete darovat nemovitost a nadále v ní bydlet, pojistěte se věcným břemenem doživotního užívání.
